Tornádo

Tornádo je silně rotující vír, vyskytující se pod spodní základnou konvektivních bouří, který se během své existence alespoň jednou dotkne zemského povrchu a je dostatečně silný, aby na něm mohl způsobit hmotné škody. Je schopné vznést do vzduchu předmět o hmotnosti až 5 tun. Má podobu nálevky, chobotu, který se spouští ze základny oblaku druhu cumulonimbus. Rychlost větru v tornádu se pohybuje od 50 do 100 m/s i více, přičemž jeho velikost se pohybuje ve stovkách metrů v průměru. Tornáda se vyskytují v bouřích téměř po celém světě, přičemž nejznámější oblastí je americký středozápad a jih, jedná se o tzv. tornádovou alej, resp. tornádový pás, která se rozkládá v povodí řeky Mississippi mezi Skalistými horami a Apalačským pohořím - Texas, Kansas, Oklahoma a Nebraska. Ve Spojených státech je největší výskyt tornád na světě.

Nejvíce tornád se tam vyskytuje v období od dubna do června. Jméno tornádo pravděpodobně pochází ze španělského nebo portugalského tronada = bouřka, resp. tornar = točit se.

Vznik tornáda

Tornáda vzniknou, jakmile se studený a prudký výškový vítr překříží s teplým přízemním větrem. Jejich střetnutí vyvolá horizontální rotaci vzduchu. V případě, že k tomuto střetu větrů dojde v bouřkovém oblaku (tzv. cumulonimbus), proudění vystupující z teplého bouřkového mraku zdvihne rotující vzduchový válec a vztyčí ho do vertikální polohy. Spojení vertikálního a otáčivého pohybu vytváří velmi široký sloup zvířeného vzduchu (tzv. mezocyklonu). Z dosud nedostatečně známých příčin se někdy uvnitř objeví vír, který se stává viditelným, jestliže je vzduch dostatečně vlhký, aby mohlo dojít ke kondenzaci. Poté se spustí dolů, až dosáhne země – čímž se vytvoří tornádo v pravém slova smyslu.

Tornádo Elie Manitoba (2007), autor - Justin Hobson

Zánik

Těsně před zánikem se tornádo silně zúží. Poté dostane lanovitý tvar, silně se zakroutí a začne nabývat vodorovné podoby. Později se odpojí od země a přerušující se vír stoupá k nebi. Ještě několik hodin po odeznění tornáda mohou padat z nebe trosky, které během své existence nasálo.

Druhy tornád

Rozlišujeme dva druhy tornád. Prvním typem je tzv. supercelární tornádo, které je vázáno na výskyt supercelární bouře. Supercela je konvektivní oblačnost tvořená jedinou mohutnou bouřkovou buňkou. Silně rotuje kolem své vertikální osy a lze v ní pozorovat tzv. mezocyklónu o průměru cca 20 km. Takováto bouře patří mezi nejsmrtonosnější konvektivní bouře vůbec. Právě v souvislosti s výskytem supercel dochází ke vzniku nejničivějších tornád na americkém středozápadě. Navíc je doprovázena intenzivními ničivými el.výboji a prudkým, vytrvalým přívalovým deštěm mnohdy doprovázeným mohutným krupobitím. Supercela v Evropě je poměrně vzácná, ale ne vyloučená.

Velká supercela se na území Česka vyskytla 31. května 2001 a způsobila ničivé tornádo o poměrně velké síle F3. Na rozdíl od klasické bouřkové buňky má supercela životnost několik hodin.

Druhým typem je tzv. nesupercelární tornádo. To je tornádo, jehož mateřská bouře nemá supercelární charakter. To znamená, že se jedná o bouři tvořenou více bouřkovými buňkami. Nesupercelární bouřková buňka má životnost cca 30 minut, což neznamená, že takto dlouho daná bouře trvá. Bouřkové buňky dané bouře jsou totiž v různém stádiu vývoje a nové vznikají. Tornáda vázaná na tuto bouři bývají mnohem slabší, ale není vyloučeno, že i zde se vyskytne silné tornádo. Tento druh tornáda je právě typický pro Česko, kde je výskyt supercely vzácnost.

Tornádo Osceola on Highway 92 (2011), autor - Greg Dumas

Fujitova stupnice

Síla tornáda je dána Fujitovou stupnicí (Fujitova-Pearsonova stupnice, F-stupnice), která dělí tornáda do sedmi stupňů - F0 až F6. Šestý stupeň F5 se vyskytuje pouze ve 2 % ze všech případů výskytu tornád ve Spojených státech. Stupeň F6 je přímo vázán na výskyt silných tornád, tudíž nevzniká samostatně a jedná se o poměrně vzácný, ale o to nebezpečnější jev.

• F0 - rychlost do 33 m/s (117 km/h, 73 mph), lehké škody - spadlé komíny, zlámané větve stromů, vyrvané mělce kořenící stromy, škody na vývěsních štítech
• F1 - rychlost 33 až 50 m/s (117 až 180 km/h, 73 až 112 mph), mírné škody - strhává střešní kryt, posunuje nebo otáčí prefabrikované domy a vytlačuje auta ze silnic
• F2 - rychlost 50 až 70 m/s (180 až 252 km/h, 113 až 157 mph), značné škody - strhává střechy, ničí prefabrikované domy, převrací vagóny, vyvrací a láme vzrostlé stromy, z lehkých předmětů vytváří nebezpečné projektily, zdvihá automobily ze země
• F3 - rychlost 70 až 92 m/s (252 až 332 km/h, 158 až 206 mph), vážné škody - ničí střechy i zdi dobře postavených domů, převrací vlaky, většina stromů v lesích je vyvrácena, těžká auta jsou zdvihána ze země a odvrhávána
• F4 - rychlost 92 až 117 m/s (332 až 418 km/h, 207 až 260 mph), zničující škody - srovnává se zemí dobře postavené domy, stavby se slabými základy odnáší, auta jsou odmršťována a z těžkých předmětů se stávají poletující projektily
• F5 - rychlost 117 až 142 m/s (418 až 511 km/h, 261 až 318 mph), ohromující škody - silné konstrukce domů jsou srovnávány se zemí a odnášeny, projektily velikosti automobilu poletují vzduchem a jsou odmršťovány do vzdálenosti přesahující 100 m, stromy jsou odkorňovány, objevují se i jiné neuvěřitelné jevy
• F6 - rychlost 142 až 168 m/s (511 až 605 km/h, 317 až 376 mph), nepředstavitelné škody- tento druh smrště je velmi nepředvídatelný. Vyznačuje se malou oblastí zasažení,ale obrovskou produkcí škod. Vír F6 je těžko rozpoznatelný, jelikož se objevuje pouze při působení vírů F3, F4 a F5 (nikoliv samostatně, je na ně vázán). Lze ho rozpoznat tak, že zničující škody vírů F3, F4 a F5 jsou místy abnormálně znásobené. Místo zasažené SSV bývá ostře ohraničeno a naprosto zničeno. Tornádo F6 způsobuje velmi vážné sekundární škody v souvislosti s výskytem vírů F3, F4 a F5. Jsou to především smrtící střely ze všeho co přišlo tomuto víru do cesty, silný podtlak a vsávání všeho, co je poblíž víru. Právě jeho extrémní savost je jeho nejsmrtonosnější vlastností. Pro tento vír se též užívá název „sekundární savý vír“.
  

Zdroj: Wikipedie