Lukavec
Městys Lukavec (německy Lukawetz) se nachází v okrese Pelhřimov, kraj Vysočina. Ke dni 28. srpna 2006 zde žilo 1090 obyvatel. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352, kdy byl v majetku Dluhomila z Lukavce. Český zemanský rod pánů Lukaveckých z Lukavce sídlil na zdejší vodní tvrzi až do 17. století, kdy Mikuláš mladší z Lukavce byl odsouzen za účast na stavovském povstání ke ztrátě většiny majetku.
Klasicistní pavilon Hříbek v zámecké zahradě
V pavilonu Hříbek se nachází Památník Antonína Sovy, který zde v dětství s rodinou bydlel.
Zámek Lukavec stojí na okraji městyse Lukavec v okrese Pelhřimov. Součástí zámeckého parku je i altán zv. Hříbek, v němž je umístěn Památník Antonína Sovy. Od roku 1958 je zámek chráněn jako kulturní památka České republiky.
První písemná zmínka o Lukavci pochází z roku 1360, kdy je zmiňován Dluhomil z Lukavce. Na přelomu 14. a 15. století je pak uváděn Zdeněk z Lukavce, předek Lukaveckých z Lukavce. Zda již v té době stála v městysu tvrz, není známo; s určitostí ji můžeme doložit k roku 1543, kdy došlo k dělení majetku mezi Adama a Štilfrýda Lukavecké. Ti ji ze začátku drželi společně, ovšem v roce 1544 je jako jediný majitel uváděn Štilfrýd. Po jeho smrti v roce 1578 zdědila Lukavec jeho manželka Dorota ze Solopysk a od ní jej roku 1582 zakoupil Adam Lukavecký. Ovšem už o rok později podstoupil statek svému strýci Štilfrýdovi Lukaveckému. V roce 1609 přešel na Mikuláše mladšího Lukaveckého, který pro účast na stavovském povstání v roce 1623 o třetinu majetku přišel. Tu získala královská komora. Té v roce 1578 připadl i zbytek Mikulášova majetku a ve stejném roce jej zakoupil Wolf Jiří z Pöttingu. Po jeho smrti v roce 1650 docházelo k rychlému střídání majitelů, až v roce 1707 zakoupil zadlužený Lukavec v dražbě od Devaldů Josef Stockhammer.
Zámek
V držení Stockhammerů zůstal do roku 1769. Právě za jejich vlastnictví byla tvrz přestavěn na barokní zámek. Zároveň také rozšiřovali lukavecké panství – v polovině 18. století do něj spadalo kromě vlastního Lukavce další osm vsí. V roce 1769 jej zakoupil Štěpán Briffaut ze Slavětína, přičemž v majetku Briffautů zůstal do roku 1831. Ti nechali na konci 18. století postavit v zámeckém parku klasicistní pavilon zv. Hříbek. Roku 1831 zámek odkoupil Jan Thun-Hohenstein a ten jej roku 1841 postoupil Jiřímu Vilému Löwensteinovi. Od roku 1866 zde pobýval Antonín Sova, jehož otec pracoval jako úředník na lukaveckém velkostatku. Löwensteinové zámek drželi do roku 1899 a využívali jej jako kanceláře a byty úředníků. Následně docházelo k častému střídání majitelů, až jej v roce 1914 zakoupil Alois Brey, který v letech 1915–1917 nechal zámek přestavět v duchu secese podle plánů Ladislava Skřivánka. V roce 1948, kdy patřil Jiřímu Prylovi, byl zkonfiskován a využíval se pro školské potřeby. V letech 1960–1962 se úprav dočkaly interiéry, jejichž součástí bylo i zřízení obřadní síně v západním křídle podle návrhů Činčery. V letech 1972–1975 proběhla generální rekonstrukce zámku. Dnes je chátrající zámek prázdný a hledá se pro něj nové využití.
